Třídní diskuze

„Učíme se mluvit a mluvíme, abychom se učili.“

Význam slova diskuze označuje formu skupinové interakce, kde se členové společně vyjadřují k otázce, která se jich všech týká, a vyměňují si různé názory ve snaze této věci lépe porozumět.

Je lepší mít v hodinách ticho a klid nebo pracovní ruch? Na tuto otázku si odpověděl Tomáš Chrobák následovně:

„V hodinách by vlastně měl být pracovní šum, kdy se diskutuje ve skupinách, či se obhajují názory před třídou. Nejhodnotnější diskuze vznikají vždy, když žáci objevují novou zákonitost či se snaží vydefinovat nový pojem. U klasické formy výuky nejde diskuze tolik do hloubky problému, jelikož žákům často předkládáme postup řešení. Vždy jsem se snažil o podporu samostatného objevování žáků, ale u některých tematických celků mi k tomu chyběly vhodné úlohy. Plně si uvědomuji, že realizovat samostatné objevování je v některých třídách skutečně velmi složité. Ale když máme cíl, tak víme, kam chceme kráčet, a nevadí, že si občas odpočineme či uhneme. Cíl cesty máme stále před sebou.“ 22.5.2018. Ze života učitele

Co je tedy cílem dovednosti žáka diskutovat?

Zaujímat vlastní stanovisko a interpretovat data, informace, argumentovat, diskutovat o nich. Je prokázáno, že žáci, kteří více komunikují, mají lepší výsledky, o čemž svědčí výsledky výzkumu vědců z Masarykovy univerzity pod vedením Kláry Šeďové.

Co se osvědčilo v rámci nácviku těchto dovedností u žáka?

Obecné zásady:

  • V první řadě je to bezpečné prostředí ve třídě. Dítě, které je pod tlakem učitele či spolužáků, nedokáže aktivizovat mozek. Ve stresu mozek hlavně opakuje, ale není schopen přemýšlet ve vyšších hladinách kognitivních činností.
  • Dále je velmi vhodné vytvořit prostředí pro vnitřní motivaci a potřebu k tomu, aby se žák vyjádřil. Pokud bude přemýšlet nad tématem proto, aby se dozvěděl, jak je to ve skutečnosti, spíš než proto, aby vyhověl učiteli, více se aktivuje mozek a vědomosti jsou uchovány déle.
  • Je třeba myslet i na introverty. Introvert potřebuje delší čas na formulaci myšlenek. Není to proto, že by neměl na danou věc názor, ale introverti mají často potřebu více svoje nápady domýšlet, a to vyžaduje víc času. Navíc mohou být hned v počátku umlčeni extrovertním vyjadřováním svých spolužáků.
  • Formulace srozumitelného zadání je také důležitou součástí. Učitel by měl připravit takové zadání, které podnítí k přemýšlení co největší okruh žáků tak, aby měla následná diskuse co nejširší dopad na co největší počet žáků.
  • Žák by měl mít na vědomí, že nejde o intelektuální soutěž, ale spíš o hledání pravdivého poznání. Je důležité oponenta pochopit, aby pak jeho názor mohl být na základě argumentů potvrzen či vyvrácen.
  • Pokládání otevřených otázek – učitelé často pokládají dětem otázky uzavřené či se zaměřením na znalost, které vyžadují jedinou správnou odpověď. Někdy se stává, že otázky jsou „návodné“ a vlastně už v sobě ukrývají odpověď. Položení otázky, která je pro děti inspirativní, vedoucí k otevření mysli či lehce provokativní, je výborný start pro zahájení diskuse.

Nácvik argumentace a zdůvodnění lze velmi dobře uplatnit v lekcích naplánovaných v konstruktivistickém stylu, kdy žáci na základě nových informací doplní svoje vlastní znalosti tématu a lépe pak sami vysvětlí podstatu nějakého jevu.

Diskuze představuje jeden z významných aspektů v procesu učení žáků a podle např. Fishera (2011) je možné ji považovat za jeden z deseti bodů důležitých pro strategii výuky vedoucí k rozvoji schopnosti myslet a učit se.

Role učitele v diskuzi lze připodobnit k roli moderátora, komentátora či průvodce. Učitel sleduje diskuzi a poslouchá myšlenky žáků. Do diskuze se snaží co nejméně zasahovat, a to i v případě, kdy má pocit, že nerozumí všemu, co se v daném okamžiku v hovoru mezi žáky odehrává. Důležité je, když si rozumí žáci mezi sebou. Učitel tedy nepřerušuje tok žákovské diskuze, když ztrácí přehled, ale vyčká a případně si poté dodatečně nechá diskutované myšlenky žáky vyložit.

Velice důležitou roli hraje i osobnost učitele. Učitel respektuje individuální názor a nikdy se neuchyluje k ironii nebo k jakékoli další formě znevažování i naprosto nepravdivého výroku žáka. Má úctu ke každému intelektuálnímu názoru. Hledání argumentace vůči chybným řešením je totiž mnohdy velmi přínosné i pro ty nejsilnější žáky, kteří s nalezením řešení nemají problémy.

Diskuze proběhla v hodinách:

Úvod do procent – třídní diskuze k úloze na slevu rajčat (13:04), dále v téže lekci v gradované úloze

Práce s grafy III – návrat ke kritériím