Diferenciace

Motto: Nejsme roboti, ale lidé, a proto jsme rozdílní. Nepřemýšlíme a neuvažujeme stejně jako ostatní a není možné to od druhých očekávat.
 – Petr Havránek

Pod pojmem diferencovaná výuka matematiky rozumíme vytvoření vhodných podmínek pro vzdělávání žáků v matematice vhledem k jejich zvláštnostem a předpokladům.

Ve školské praxi je realizována tzv. diferenciace vnější (podle typu škol, případně tříd – školy nebo třídy s rozšířenou výukou matematiky) a diferenciace vnitřní (výuka matematiky v rámci jedné třídy). Vnitřní diferenciace se uplatňuje tam, kdy v jedné třídě vzděláváme žáky s různými předpoklady, schopnostmi, s různým tempem práce, specifickými vzdělávacími potřebami aj. Vnitřní diferenciace se zpravidla realizuje tzv. výukou individualizovanou (Průcha a kol., 1998). Pod pojmem individualizovaná výuka rozumíme výuku žáka v běžné třídě, kdy se zaměřujeme na obsah učiva, styl výuky, metody práce a specifické zvláštnosti žáka.

Diferenciace se může týkat různých skupin žáků.

  • Nadaní žáci
  • Slabí žáci
  • Žáci se specifickými poruchami učení
  • Žáci z jiných zemí

Jako možné způsoby individualizace výuky matematiky se jeví zadávání kvalitativně náročnějších úloh v rámci hodiny (ovšem s následnou diskuzí nad řešením úlohy) v souboru gradovaných úloh (Hejný, 2014), zadávání pracovních listů se zajímavými úlohami, nabídka matematického kroužku, příprava žáků na matematické soutěže apod. 

Jedna z možností jsou gradované úlohy.

Úlohy jsou odstupňovány podle obtížnosti. Podstatné je, že každý má před sebou přiměřené výzvy. Tím, že každý něco vyřeší, předcházíme pocitům úzkosti a hrůzy. Zároveň i nejlepším žákům jsou neustále předkládány výzvy, nenudí se. Z hodin je odstraněn strach a nuda.

Šikovnější žáci dospějí k mnoha objevům a může se zdát, že méně nadaní mají smůlu. Zde pak hraje velmi důležitou roli učitel. Dobrý učitel pozná, že pro slabšího žáka může být objevem to, co je pro ostatní jasné, a za objev mu vysloví uznání. Vyjadřováním uznání za originální myšlenky a nápady (včetně mylných) učitel vlastně říká, že matematika je o samostatném přemýšlení, nikoli o opakování nebo napodobování myšlenek cizích.

Velkou pozornost věnujeme nadaným žákům. Je pro důležité, aby nacházeli výzvy a neustále vyvíjeli náročnou intelektuální činnost. 

Dopad na žáky je zřejmý. „Tenhle typ úloh žáky vysloveně baví. Vlastně vůbec neváhají to říct naplno. Druhá věc, ta se zlepšuje měsíc po měsíci, a to je, jak dokáží ohodnotit svůj výkon, ideálně jej popsat. Šlo mi tohle, tohle mi nešlo. Třetí záležitost je výběr úrovní. Někteří, především sebevědomí chlapci, už při prvním testu kvitovali, že nemusí ztrácet čas s pro ně jednoduchými úlohami. Na rozdíl od nich, si holky často až tak nevěří a vždy dělají všechny úlohy. Některé, ať mají jistotu. Další, protože mají pocit, že když na testu něco neudělají, tak je to špatně. Proto vypočítají vše.“ říká Tomáš Chrobák, učitel matematiky, spoluautor gradačních úloh.

Gradované úlohy jsou v této příručce v lekci Evidence dat-skleničky (II. 4 Zadání úlohy )- Úvod do procent (II.4 . Gradované úlohy) , Průzkum a grafy I (V. Gradovaná úloha).

Další možnosti, jak diferencovat výuku jsou:

  • vybírat zadání či otázky v různých úrovních kognitivního poznání (HOT, LOT)
  • pracovat v rolích ve skupině
  • podpořit žáky různými typy pomůcek, nástrojů a další inspirace

Zdroje:

https://pages.pedf.cuni.cz/sc25/files/2020/01/Diferencovana-a-individualizovana-vyuka-matematiky-na-ZS.pdf

https://blog.h-mat.cz/blog/jak-vyuzit-gradovane-testy-ve-vyuce