Pojetí přístupu orientovaného na žáka ve vyučování matematice

Motto: Každou další hodinou učit lépe.

1. Cíl příručky a komu je příručka určena

Cílem nabízené příručky je oslovit učitele, který přemýšlí o tom, jak vést výuku, aby rozvíjeli jak matematické znalosti a dovednosti, ale také (a možná hlavně) osobnost, svých žáků, jejich autonomii, schopnost pracovat v týmu, diskutovat, reflektovat své učení, formulovat a ověřovat hypotézy, jejich radost z poznání, a pozvat jej ke spolupráci. Takovým učitelům příručka nabízí sdílení ukázek vyučovacích hodin z reálné třídy a spolupráci při hlubším zamýšlení se nad přípravou výukových hodin, nad formulací smysluplných cílů, které by propojily kognitivní a sociální složky výuky, nad formami práce žáků, nad reflexemi svého učení i učení spolužáků a nad mnoha dalšími oblastmi didaktiky matematiky, které zasahují do kvalitní výuky.
Často učitelé hledají pro žáky další zajímavé problémové úlohy i zajímavý způsob, jak úlohu žákům předložit. Často učitelé cílí na rozvoj počtářské zručnosti a hbitosti v kalkulacích i ve znalostech efektivních řešitelských postupů a strategií.
To je samozřejmě všechno velice záslužné. Podle našich zkušeností je pro dosažení uvedených cílů důležitější způsob, jak s úlohami, a ještě lépe se systémem úloh, učitel pracuje – jestli dokáže dát úlohám smysl, který žáky motivuje k jejich řešení, jestli dává žákům dostatek prostoru, aby hledali vlastní řešitelské strategie, prezentovali je, diskutovali o nich a porovnávali je, hodnotili je, jestli má každý žák příležitost řešit sobě přiměřenou úlohu, a tím zažít radost z dobře vykonané práce, …
Jsme si vědomi, že taková práce je velice náročná a dlouhodobá. Všichni autoři, kteří se nějakým dílem na příručce podíleli, jsou sami svědky toho, že „zlepšování“ vlastní výuky spojené s růstem schopnosti reflektovat a vyhodnocovat svou pedagogickou práci, je nikdy nekončící proces. Jestliže se podaří učiteli najít v tomto úsilí spřízněnou “duši”, může být tato práce dokonce velice radostná a povznášející.
V každém případě princip cyklického “zlepšování” vlastní pedagogické práce a sdílení zkušeností je zásadní a odpovídá celému pojetí Modelu SYPO. Budeme mluvit o badatelském cyklu profesního učení založeného na důkazech (Knowledge Building Cycle). Badatelské myšlení znamená, že neustále zkoumám, jaký je dopad mé výuky na učení žáků. Výraz “učení založené na důkazech” znamená, že dopad výuky nesleduji jen intuitivně na základě dojmů, ale na základě dokladů, evidencí získaných analýzou žákovských výkonů, a to jak písemných, tak i jejich chování (matematického) ve třídě, ve skupině, při samostatné práci. Hledám v nich doklady toho, kde žák momentálně je a jaké povahy je mezera mezi cílem učení a tím, co žák teď zná, čemu rozumí a co umí dělat.
Na základě toho, co se takto dozvím, obvykle navrhuji, jak dále se žákem pracovat. Nyní ale zaměřím pozornost na vlastní pedagogickou práci a poznávám (sám nebo s dopomocí), čemu se potřebuji jako učitel naučit, abych byl dětem užitečnější.

“Využíváme hodnocení žákova výkonu pro profesní učení. Odhalujeme potřeby učitelů z toho, co se dozvídáme z dětských výkonů.” (Timperley, H. Proffesional Learning Conversation, https://www.springer.com/gp/book/9781402069161)