Cíle hodin

Motto: Lidé, kteří mají cíl, uspějí, protože vědí, kam směřují.

- Earl Nightingale

Základem kvalitní výuky by měly být dobře stanovené cíle.

Díky stanoveným cílům víme, co se má žák naučit a jaký by měl být důkaz o tom, jak byly cíle naplněny. Cíl je vlastně cílový stav, kterého chceme u žáků na konci hodiny dosáhnout v rámci jeho zóny nejbližšího vývoje

Když stanovujeme cíle, měli bychom mít na paměti několik principů:

  • Konkrétnost – tedy co já jako učitel Uvidím, Uslyším, Ucítím, Udělám na žákově práci
  • Měřitelnost – tedy zda byly splněny a do jaké míry;
  • Srozumitelnost – tedy by měl být jasně formulovaný a pochopitelný i pro žáka ( lze ho pro žáka upravit do „řeči žáka“);
  • Měly by být v souladu s ŠVP/RVP.

Příklad (proklik na chemii)

Cíl: Žák vytvoří roztok požadovaného složení.

Zde jako učitel uvidím, že žák vytvoří konkrétní kávový nápoj podle instrukcí a na základě poznatků z hodiny.

(konkrétnost)

Žák vytvoří konkrétní nápoj z jasně definovaných látek (mléko a kakao) a uvidím, zda si věděl s instrukcemi rady. Mohu vyhodnotit, zda dokázal vytvořit roztok sám, či zda mu musel být učitel nápomocen.

(měřitelnost)

Žák zná z běžného života látky, které bude míchat (mléko a kakao). Jasně formulovaným zadáním žák namíchá požadované složení.

(srozumitelnost)

Cíle jsou velká pomůcka učitele, nikoliv obávaná veličina

  • Když víme, co je cílem naší hodiny, víme také, kam má naše hodina směřovat a co chceme žáky naučit. Když víme, kam má hodina směřovat, známe i důkaz o učení žáka, a tím pádem co máme hodnotit. Když víme, co máme hodnotit, poznáme i kvalitu výkonu.

Cíl: Žák vytváří obecný (abstraktní) model vazby mezi počtem ťuknutí a počtem osob(proklik 2.stupeň)

Učitel má záměr provést žáky hodinou tak, aby vytvořili záznam přemýšlení nad modelem vyjadřujícím vztah mezi počty ťuknutí a počtem osob. Slabí budou mít možnost řešit případy s menšími čísly dramatizací, či graficky, průměrní budou postupně opouštět dramatizaci
a přecházet k zobecňování, případně i k abstrakci. Pro žáky nadané bude výzvou formulovat obecné vyjádření a nějak zapsat hledanou vazbu – pomocí n či jiného znaku pro proměnnou (abstraktní poznatek).

  • Známe-li cíl hodiny, naše aktivity se nerozbíhají a jsou směřovány ke konkrétním výstupům. Výstupy by měly vznikat na základě jasně formulovaných zadání, v němž děti dostanou příležitost projevit svůj „cílový stav“. Tím se pozná, nakolik byl stanovený cíl u každého žáka naplněn.

Cíl: Žák hledá / pozná vhodný organizační princip pro evidenci dat

Zadání: Rozhodli jste se oslavit začátek školního roku, ano je důvod slavit :). Každý si přiťukne skleničkou (láhev na pití) s každým. Zjisti kolik „ťuknutí“ skleniček (láhví) zazní, když ve skupině je:

a) 5 lidí b) 6 lidí c) 7 lidí d) 8 lidí e) 10 lidí g) 20 lidí h) 100 i) n

Díky cílům a jejich stupňování (gradaci) můžeme dát ve výuce příležitost co nejširšímu okruhu žáků. Sloužit nám k tomu může Bloomova taxonomie vzdělávacích cílů. Můžeme tak docílit toho, že žáci dostanou příležitosti na nižší hladině poznání (LOT – low order thinking – například: Žák eviduje data) i na vyšší hladině poznání (HOT – high order thining – Žák zobecňuje jistý počet konkrétních případů). Tím dochází k větší diferenciaci výuky a příležitosti pro co největší počet žáků (jak pro žáky ohrožené neúspěchem, tak i pro nadané žáky).

Cíle mohou být zaměřeny na mnoho oblastí. Kromě kognitivní oblasti se můžeme zaměřit také na osvojování dovedností , postojů aj.

Cíle mohou být zaměřeny oborově, čtenářsky, badatelsky, sociálně aj.

Ukázka sociálního cíle:

Žák pracuje na dané roli ve skupině, vyhodnotí, jak ji zvládá a na co by se měl zaměřit.

Učitel zde předpokládá, že žák pracuje na přidělené roli a na základě hodnocení ostatních lidí ve skupině či vlastním sebehodnocením získá informaci o tom, jak se mu dařilo a na co by se měl do příště zaměřit.

Cíle jako pomoc žákovi:

Když učitel dokáže žákům sdělit cíl hodiny tzv. „jejich slovy“ a zároveň jim popsat očekávaný výkon, pak i žáci vědí, jakou kvalitu výkonu mají odevzdat. Jednodušeji to jde stanovit s pomocí kritérií hodnocení dobrého výkonu, na jehož základě se bude hodnotit. Velmi důležité je také již zmíněné zadání úlohy.

Proklik na hodnocení – práce s kritérii hodnocení

Stanovení a formulace cílů:

  • Jsou cíle ve 3. osobě (č.j. nebo č.mn.)?

…není například v podobě infinitivu, není tam spíš téma hodiny?

  • Je množství cílů přiměřené délce výuky?

…není například 1 cíl popsán stejně vícekrát?

  • Mají cíle aktivní slovesa (dle BLOOM) s doložitelnou činností?

…není tam musí, dokáže, umí, naučí se…

Cíl: Žák rozezná mezi ostatními návrhy vhodný organizační princip pro evidenci dat.

Cíl je zapsán ve 3. osobě čísla jednotného s pomocí aktivního slovesa poznat.

Rady:

Pakliže si nejste jisti, zda máte dobře stanovené cíle, zkuste si odpovědět na tyto otázky:

  • Ujasněte si, co je cílem lekce, co se žáci měli (na)učit. Čím je cíl hodnotný?
  • Věnujte se chvíli jen zadání, k němuž máte výkony dětí. Míří takto formulované zadání či učební příležitost k cílům učení? Čím? Je možné získat odpovídající informace o tom, jak se žák učí/učil vzhledem k cílům?
  • Co bude žák na konci lekce umět (chápat, dělat, pamatovat si…)?